„V životě není nic tak důležité, jak si myslíte v okamžiku, kdy na to myslíte.“
Daniel Kahneman
Představte si, že sedíte na pohovoru ve zlaté kanceláři patřící největším marketingovým idolům dneška. Léta jste budovali své portfolio. Každý den jste přidávali na Instagram stále vybranější příspěvky. Každou hodinu jste na Twitteru glosovali stále sofistikovanější komentáře. A teď je to tady. Mark Ritson, Ed Sheeran a Jana Bobošíková chtějí, ať jim o sobě něco řeknete. Vše jde skvěle, Bobošice zrovna vypráví o své kampani, když tu „drn drn / cink / a au,“ ozve se náhodná komunikační platforma na vašem mobilu.
Pravděpodobně je to jen komentář k dnešnímu instagramovému příspěvku od uživatele Nulapica007, který vás trolí již měsíce. Ale co kdyby to bylo něco důležitějšího…
Tento článek je inspirovaný Cialdiniho knihou Před-svědčování: Revoluční způsob, jak ovlivnit a přesvědčit. Přečtěte si také předchozí články obsahující zajímavé postřehy z této knihy.
Pozor! Pohov
Evolučně jsme naučeni věnovat největší pozornost aktuálním věcem. Je to logické. Šavlozubý tygr šustící ve křoví nepočká, až si uděláte selfíčko se Sheeranem.
Je pravda, že i dnes je dobré všímat si aktuálních smyslových podnětů: pískajících gum nepozorného řidiče nebo matčiného křiku „stůj“, když chcete skočit rovnou doprostřed silnice.
Stále se nám hodí do krámu, že od přírody dobře reagujeme na náhlé pohyby, záblesky světel, vibrace a zvuky. Nezřídka nám naše pozornost může zachránit kůži. Bohužel o naší náchylnosti věnovat pozornost vždy tomu, co je aktuální, ví i marketingoví mágové a vývojáři aplikací.
Proto nám dává takovou práci nepodívat se na telefon, když přijde nová notifikace – i kdybychom byli právě v té nejlepší společnosti. Náhle vyrušení pro náš pravěký mozek znamená, že na telefonu čeká ještě něco důležitějšího (možná šavlozubý šéf...).
Teorie uspořádání agendy
(agenda setting)
Média zpravidla nezpůsobí společenskou změnu přímo – například pomocí reportáží obsahujících pádné důkazy, které přivedou lidi ke změně názoru. Ne. Naopak většinou své konzumenty nejvíce ovlivňují nepřímo – tím že o určitých událostech, tématech a faktech píšou častěji než o jiných. Frekventovanost tématu se v hlavách lidí stane synonymem k jeho důležitosti. Právě o překvapivém nepřímém vlivu médií hovoří teorie uspořádání agendy.
Aktuální události mohou dokonce výrazně ovlivnit náš pohled na dějiny. Když se například v knize zmínění výzkumníci ptali občanů Spojených států, které dvě mimořádné události za posledních 70 let jsou pro ně nejdůležitější, 30 % dotázaných nominovalo jako jednu z nich tragické 11. září. Za 14 dní ale proběhl průzkum veřejného mínění znovu a najednou 11. září získalo dokonce 65 % hlasů. A ve třetím kole po dalších 14 dnech? 11. září se vrátilo opět na svých jistých 30 % voličů.
Jak je možné, že se výsledky v tomto krátkém intervalu tak rapidně lišily? Hádáte správně, průběh druhého hlasování padl na desáté výročí od této katastrofy. Média jí tedy začala věnovat nevídanou pozornost a v myslích mnoha lidí stoupla její smutná důležitost.
Pozornost preferující aktuální události částečně stojí i za odpovědí na otázku proč je pro lidi tak těžké brát v potaz např. klimatickou krizi. Jde o dlouhodobou, vleklou záležitost, která se málokdy dá ověřeně propojit s aktuálními zprávami, které si přitáhnou čtenářskou pozornost. V novinách jí tedy není věnován prostor tak často, aby se to dle teorie uspořádání agendy vyrovnalo její skutečné důležitosti.
„Tisk lidem většinou neumí přikázat, co by si měli myslet, nesmírně zručně jim však umí doporučit, o čem by měli přemýšlet. “
Americký politolog Bernard Cohen
Tato teorie může také působivě ovlivnit výsledky voleb. Tentokrát však nevyhraje strana, o které se noviny zmiňují nejčastěji, přeci jen je to o trochu složitější. – Největší šanci na výhru ve volbách má totiž strana, která má podle voličů nejlepší názory na témata, která se v novinách v té době objevují nejčastěji.
To zní fér, že? Férové pro občany je to ale pouze za předpokladu, že se v předvolebním období noviny věnují zejména tématům, která jsou pro občany země objektivně nejdůležitější – i kdyby z toho měly vznikat články nudné, neaktuální, složité nebo obsahově v rozporu s politickými či jinými názory šéfredaktora a majitele novin. No, tak určitě…
Čau lidi
Zdroj: Před-svědčování