Dnešní svět charakterizuje pocit přesycení. A proto se z trendů velkých okázalých stavení, plných půd a sklepů, pestrých oděvů a zlatých řetězů mnoho z nás přesouvá k minimalismu. To je naše odpověď.

Není pravda, že každý má svého strašáka. Každý totiž je svým vlastním strašákem. Konzum nám zatemňuje výhled a v zimě zve k nákupu opalovacího krému ve slevě.
Minimalismus představuje nejnovější pokus moderovat naše postavení ve světě. Získat zpět vlastní názor a nenakupovat impulzivně zboží jen proto, že nám to řekne krtek v reklamě na kalhotky. Pomocí minimalismu chceme získat zpět svůj vlastní prostor v přeplněném domě. Najít svůj vlastní styl v přeplněném šatníku.
Foucault by měl radost. Adorno by plesal. Čím dál více lidí již není ochotno podléhat konzumu a nosit na těle cizí značky. Chtějí nosit vlastní názory. Co na tom, že tyto názory jsou většinou beztak nepůvodní a někdy dokonce pochází právě od značek. (We all THINK DIFFERENT now. Thanks, Apple. )
Foucault se směje. To, co vnímáme jako normální, stanovují – společenské normy. Aby nám dokázal, že lidské názory jsou pomíjivé jako květy sakur, studoval historii – víte, jak moc se během dějin změnilo přijímání sexuality, stáří, smrti, ženství nebo psychických poruch? (Uznávám, zvolené pořadí není náhodné.) Odpověď zní: více, než bychom čekali.
Proto zpochybňujme každé své rozhodnutí. Táhne vás k ponožkám vaše srdce, nebo je jejich nošení společensky žádoucí? Existují také názory, že ponožky likvidují naši imunitu. Ale jsou minoritní. Aktuálně více kulturně přijímané je jejich nošení. Bohužel my neříkáme, že je nosíme, protože je to aktuální více kulturně přijímané – ale zkrátka že je to normální. A tím se uzavíráme do časově omezené názorové bubliny.
Zkrátka i ponožkové trendy se mění mrknutím oka. Není to tak dávno, co jsme je všichni nosili až ke kolenům. Černé a neviditelné. Pak přišli kotníkové ponožky a odhalili naše nejštíhlejší místo na nožce (Bod pro módní IQ. Konečně trend, který dává smysl.) A nakonec jsme to dorazili ponožkami s dětskými vzory pro dospělé. Abychom to shrnuli: ponožky ke kolenům jsou zpět a jsou silnější než kdy dříve! Hipsteři, děkujeme!
Theodor Adorno shrnuje reklamní průmysl jako mechanismus, který nám ukazuje něco velkého, co skutečně potřebujeme (rodina, přátelství, lásku, pochopení, klid) a propojuje to s něčím malým, co nepotřebujeme (Toyota, Disko sušenky, Kofola, životní pojištění, Jack Daniels).
Znáte své PROČ ?
Ve světě, který řídí konzum, spotřebitel stojí sám jako vyhublý pes uprostřed nákupního centra s Kofolou v ruce a taškou exotického spodního prádla. Není šťastný a nechápe, kde udělal chybu.
Ale pryč se sociální depresí. Teď mluvím k vám, influenceři, podnikatelé, budovatelé brandu. Chcete prodávat? Poslouchejte jak na to:
Lidi moc nezajímá CO děláte. Ani JAK to děláte. Zajímá je PROČ to děláte. Zajímá je váš názor, který by si od vás mohli tedy převzít (= Cítit se s vámi jako doma, být vašimi přáteli, milovat vás, pochopit svět i sebe sama a uklidnit se.)
Simon Sinek v rámci TED Talks vysvětluje jak je důležité znát své PROČ.
Prodávejte svoje PROČ. Opravdu to funguje.
Přesvědčím vás příkladem. Ještě jednou vytáhneme ponožky.
1. Prodávám ponožky. V propagaci říkám, že moje ponožky jsou z nejjemnější pima bavlny a jsou šetrné k přírodě. Vyrábím je doma na šicím stroji, čímž ušetřím emise za auto. Do vizošky přihodím pandu a ledního medvěda, abyste věděli, že to myslím vážně.
2. Prodávám ponožky. V propagaci říkám, že věřím na jedinečnost každého dne. Že chci uživatelům v šedi pracovního dne nabídnout skrytý smích pokaždé, když sklopí hlavu. Protože v ten moment uvidí moje ponožky a budou si zase připadat výjimeční a v bezpečí. Á propos – k bezpečí patří kvalita, takže moje ponožky jsou z nejjemnější pima bavlny a vyrábím je doma na stroji, abych se přesvědčila, že každý kus je bezchybný originál. Nejezděte ke mně autem. Přijďte pěšky – šetříte přírodu a po cestě zpátky si rovnou vyzkoušíte nové ponožky.
Která prezentace na vás působí lépe. 1. či 2. ? Vsadím se, že je to dvojka, protože popisuje nejen můj produkt, ale i moje PROČ. – Tedy můj názor, se kterým se moji zákazníci mohou ztotožnit. Zkrátka a dobře: Nezajímá je kvalita mých ponožek, zajímá je, že se zajímám o kvalitu.
TIP: Názor je to nejcennější, co máte. Je to jediná věc, kterou se v dnešním přesyceném světě můžete na poli komerce odlišit od konkurence.

Tvůrce tabule (obrázek nalevo) také silně prodává svůj názor.
Kdyby tam bylo napsáno pouze ZÁKAZ PARKOVÁNÍ, ani to se mnou nehne.
Ale při čtení tohoto vzkazu úplně vydím toho načuřeného mužíčka, který se odstěhoval stranou od lidí jenom proto, aby mu na zahradě vznikla skládka bio přesnídávek a sojového mléka.
Náhle mám pro něj nejen pochopení, ale sdílím i jeho názor odkazující na nesmyslnost bio proudu, který jezdí na fosilní paliva.
Tak silná zbraň je názor. Používejte jej rozhodně – ale s rozvahou.
Pokud o tomto tématu chcete vědět více, vysvětlí vám to pan Simon Sinek.
Čtěte jeho knihu : Začněte s PROČ
Zdroj: Simon Sinek
Comments