Jak poznáte, že v onlinu na vaši hlavu padá gilotina (od pana Gilotina)?
Volnost, rovnost, bratrství. Ideály velké Francouzské revoluce, díky nimž už neexistuje rozdělení na šlechtu a poddané. Už jsme si všichni rovni. Je to změna.
Umění dnes nevisí pouze králům nad postelí s nebesy. Od té doby, co Napoleon otevřel první veřejné galerie. Lidská práva už nejsou pouze pro vrchních deset tisíc. Ale pro všechny muže. (Pardon, dámy! Počkejte si na dvacáté století.) Hlavu státu neurčuje Bůh, ale lid.
Stejně si lámu hlavu, jestli Bohem volení Habsburkové – Geneticky vyprahlí elitním pářením v úzkém kruhu rodinném (kam patřil pouze bratr, sestra a syfilis) byli opravdu o tolik horší, než soudobí, skuteční „muži z lidu”.
Jedno je jisté. Dříve se nosily vkusnější paruky. (Já vás vidím, Donalde!)
Internetová utopie
Po Velké Revoluci postupně začalo být všem jasné, že ideály svobody i přes velké pokroky nelze 100% uspokojit v reálném světě. Pak se objevil nový potenciální prostor pro exekuci volnosti, rovnosti, bratrství – on–line.
Znělo to dokonale, místo oplývající absolutní anonymitou poskytne zázemí pro rovná práva, absolutní diskuzi oproštěnou od společenských statusů a reklamy na krabici čaje. Bohužel internet se velmi rychle změnil z neutrálního diskuzního pole na online podobu reálného světa, kde se všichni snažíme každý den navyšovat svůj společenský status pomocí zajímavých názorů a fotografií z dovolené.
Někdy je online prostředí dokonce ošidnější než realita a hranice mezi návodnou pomocí a manipulací je tenká. Což nás přivádí ke třem posledním druhům microcopy – mocným manipulátorům, kteří pracují pro pána on-linu.
Placeholder (Našeptávač) Šedá eminence pána onlinu
Lidé na webu buď nevysvětlují vůbec nic, nebo vám naopak všechno opakují tisíckrát. Proč si v onlinu připadáme jako na návštěvě u babičky? Protože se tu vyskytuje spoustu špatně nastavených placeholderů.
Za placeholder označujeme nápomocný text, který se objevuje v poli, které máte vyplnit. Často nabízí radu, pomoc, či inspiraci jak pole vyplnit.
Co do placeholderu nepatří:
1. Věci které si uživatel musí zapamatovat
Znáte Steva Kruga a jeho Nenuťte uživatele přemýšlet? V tom případě je vám jasně, že rozhodně nemůžete nutit uživatele něco si pamatovat!
Obecně to znamená, že placeholder si nesmíme plést s nápovědou. Pokud se tam objevují důležité informace k vyplnění pole a zmizí v moment, kdy uživatel pole začne skutečně vyplňovat – tak je to jako kdybyste si udělali tahák, který odložíte hned na začátku písemky.
2. Věci, které má uživatel vyplnit
Jméno, heslo, email. Vždycky se ujistěte, že tyto informace jsou umístěny tak, aby je uživatel viděl po celou dobu vyplňování dotazníku. Jak jinak si může ověřit, že informace vyplnil správně?
3. Věci, které prozrazují pravidla hry
Pokud chcete, aby uživatel vyplnit heslo, které má nejméně 6 písmen a jednu číslici, tak ho na to musíte upozorňovat během celého procesu psaní. Přece nemůžete chtít, aby si vaše bizarní pravidla pamatoval!
Co do placeholderu patří:
1. CTA
Stručně řečeno: placeholder je skvělé místo pro call to action. Člověk stojí před bílým polem, ví, že by něco vyplnit chtěl…ale co? Napovězte, postrčte!
2. Otázky
Správně položenou otázkou, nebo nabídkou kategorie navádíte lidi k tomu, aby vyplňovali obsah, který chcete. Například: co by se stalo, kdyby se Facebook neptal co se vám honí hlavou, ale co se dnes ve světě stalo nového? Asi by interní emoční výlevy nahradili objektivnější světonázory. Ale na to už máme Twitter.
3. Kategorie
Kategorie například skvěle využívá ZOOT. Pohleďte:
Je libo Gucci, Armani nebo Klein?
4. Např.
Občas když máte velmi specifické požadavky, je prostě snazší uvést příklad. Místo věty uveďte datum ve formátu DD/MM/YY, napište do pole např. 28.07.20. Nebojte, bude to sranda. Pokud máte tak skvělé textaře jako TYPEFORM:
Button (Tlačič) Exekutor pána onlinu
Jak donutit lidi, aby vás zmáčkli? Textování a umístění tlačítek je pro konverzi naprosto klíčové. Tady zkrátka shakespearovské úsloví: růže zvaná jinak voněla by stejně neplatí. Ve světě UX se pozná každý rozdíl!
A protože jde o svížné akční tlačítko, i doporučení na jeho textaci budu stručná a efektivní:
UX TIP PRO TLAČÍTKA: nepište na tlačítka, co uživatel udělá, ale co touto akcí dostane. Proč? Protože jedna akce může vést ke spoustě různých výsledků.
Příklad:
Registrovat se → Vytvořit účet
Registrovat se → Získat slevový kupon
Registrovat se → uložit můj košík
Registrovat se → vytvořit online CV
Registrovat se → Chci ty nejlevnější letenky
Registrovat se → Chci to na měsíc zdarma
Zkrátka všechno závisí na kontextu. A jestli content je král, pak kontext je vrchní rádce, který za jeho zády splétá všechny ty složité dvorní intriky. Proto je důležité ho mít na své straně.
Čekačka (Waiting time)
Vězení pána onlinu
Čekačka je poslední ze základních microcopy druhů, který spolu prosvištíme. Ovšem ne tady. Čekačce už jsem věnovala jeden ze svých předchozích článků. Check it out!
A je to, drazí přátelé. Pokud jste se prokousali všemi čtyřmi díly, jste připraveni vymazlit si svoje webové stránky tak, aby se do nich každý uživatel zamiloval.
Šiřte lásku, ne ERROR 404!
Zdroj: Microcopy
Comments