top of page

Brand book: základ firemní kultury nebo trapas pro zaměstnance?

Aktualizováno: 8. 11. 2021

Znáte to. Zase nastupujete do nové práce v korporátu. (Nebo do korporátu, který o sobě tvrdí, že není korporát jen proto, že má houpačku v kuchyňce.)



Sršíte nadšením. Tentokrát to bude jiné. Žádné poflakování v kuchyňce. Žádné hraní Angry Birds na hajzlíku. Tahle společnost má vizi! Tahle práce mě bude naplňovat.

(HAHAHA.)



První den v práci


Je tu první den. Přicházíte do zasedačky. Sedáte si na dřevěnou židli z polyuretanu. Dívka s tlustými stehny v minisukni z HR oddělení také srší nadšením. Podává vám balíček pro nové zaměstnance. Vy dostáváte balíček? Oni vám dali dárek?

Korporátní slovník Heslo: DÁREK

Dárek v korporátu znamená drobnou laskavost, za kterou se uvážete k mnoha hodinám tvrdé dřiny... nebo nudy.


V zaměstnání jsou dárky využívány jako odměna za činy, na kterých nemáme žádné zásluhy. Např. výše zmiňovaný uvítací balíček, narozeninový poukaz, vánoční bonus nebo mikulášská nadílka. (Nutno dodat, že to historické znemožnění, když musíte přes celým oupn spejsem říkat básničku, vám za tu čokošku z Lídlu nestojí.)


Naopak za činy, na kterých máte zásluhy, vás nikdy nikdo neocení, neboť je příliš zaneprázdněný vítáním nového zaměstnance, plánováním narozeninové párty, vánočního večírku nebo šitím mikulášského kostýmu.



Obsah uvítacího balíčku

Přesto plni nadšení, kávy a odhodlání nedrbat si právě oholené nohy otevřete uvítací balíček. Co se v něm nachází?

  • Tričko XL se starým logem firmy

  • 2 propisky, kterých je na každém stole v kanclu plný recyklovatelný kontejner

  • Brand book

Brand book

Pomalu z balíčku vytahujeme útlou publikaci s ilustrací postaviček, které na sobě také mají triko se starým logem firmy.


„Přečti si to, abys mezi nás zapadla,” poklepe recruitment specialistka Helena na lakovaný nerecyklovatelný papír. Potlačíte slzu. Specialistka vás obejme, protože si myslí, že jste dojatí.

Doma si Brand book prolistujete nad dvojkou slivovice. „Jací jsme?” Ptá se kreslený panáček v horním levém rohu. „Ohleduplní, přátelští, otevření, hladoví po vědění,” odpoví kreslená panenka s bryndákem kolem krku a popelnicí na tříděný odpad v ruce. Následuje testimonial od zakladatele společnosti, kterého nikdy neuvidíte. Dále povídání o firmě, které vás nezajímá, a kontakty, na které se nedovoláte.

VIZE. MISE. HODNOTY.

A co přijde pak? Určitě už tušíš, čtenáři o polední pauze. Svatá trojice bullshitu: ViZe, MisE, H@dNOty.

Vize

Vize. Co by to jen mohlo být. Něco spojeného s vizuálem? Nebo s budoucností? Aha! To bude ono. Vítej do firmy, nový oslíku, tady před tebe na klacíku pověsíme mrkvičku a za tou půjdeš. Bude to tvoje vize. Jenže většina firem neví co chce, a tak svoji vizi charakterizuje velmi obecně se špetkou lidskosti, která udrží pracující ovečky na uzdě.

Příklad korporátní vize: „Chceme být ohleduplným lídrem na trhu.” To může říct opravdu každý od výrobce dudlíků po továrnu na bajonety. Stejně tak jakákoliv firma může využít následujícího obecného blábolu: „Chceme lepší svět a dosáhneme toho pomocí technologií / kosmetiky / potravin / logistiky / automatického šlehače.” (Toto je opravdu velmi oblíbená formulace vize.) A protože s tímhle sladkobolným prohlášením se nemůže ztotožnit ani Pocahontas na tripu, většina zaměstnanců si místo firemní vize vytvoří svoji vlastní – a mnohem pragmatičtější: „Budu mít dobrý měsíční plat, průměrné kafe a bezplatné jogurty.“




TIP: Firmo, když se ti podaří motivovat své zaměstnance SKUTEČNOU vizí, nebudou každé tři měsíce škemrat o vyšší plat.

Jako příklad skutečné vize uvedl Simon Sinek, odborník na definování firemní kultury, společnost Apple:

Apple říká: „Chceme překonávat status quo. A proto hledáme inovativní lidi žijící on the edge a přemýšlející out of the box.” Taková pracovní nabídka zní opravdu lákavě. A přestože na náborovém plakátu je černoška s oholenou hlavou v automobilu z lega, v praxi úplně postačí člověk, který čte magazín Blesk ironicky.

MISE

Ajajaj. Tady začíná být horko. Zatímco vize je mrkev v dáli, mise je ta cesta, po které za vizí kráčíte.


Nicméně ani Quo vadis není otázka, kterou by korporátní pracovnice vyrývaly klíčema na dveře záchodků. Mise zkrátka vychází z vize. A pokud je vize ten impotentní blábol, pak je mise ta impotentní cesta.

Pokud je vizí vašich zaměstnanců mít free jogurt v lednici, pak jejich misí přirozeně bude přicházet do práce první, aby na ně jogurty zbyly. Nic víc v tom není.


Za příklad skutečné mise si opět vybereme Apple.

Apple říká: „Chceme překonávat status quo. Pomocí inovativních technologií.”

S touto misí budou mít zaměstnanci větší chuť zůstávat přesčas, aby si společnost udržela náskok před konkurencí.


Pozor, Apple neslibuje, že bude mít nejkvalitnější přístroje na trhu. (Tak nerejpej, že máš rozostřený selfíčka a kup si třeba Huawei.)

HODNOTY

A do třetice všeho nejúmornějšího.


Mrkev je vize, mise je ta cesta, po které kráčíš, a hodnoty jsou náklad, který máš na hřbetě.


Přesně tak. Protože kdyby se společnost označila jako sketa, která nemá žádné hodnoty, nikdo by ji neměl rád. Jenže dodržovat hodnoty je náročné. Upřímnost, odvaha, empatie – jak takové cnosti skloubit s úspěšným byznys modelem?

A přesto ať už nastupujete do softwarové firmy nebo kadeřnického salonu, všude je to stejné. Většinou se firmy uchýlí k následujícím seznamu: jsme přátelští, ohleduplní, třídíme odpad a neustále se učíme (…). Přesně tak, HR manažerka to pravděpodobně okopčila ze stěny v mateřské školce.




Firemní hodnoty by neměly být samozřejmostí, kterou dodržuje každý slušný člověk. Měly by to být směrnice. Měly by být skutečně omezující.


Například pokud vyrábíte elektroniku, můžete se v rámci své MISE zavázat k ekologické výrobě. A z toho vyplynou i vaše interní HODNOTY: každému zaměstnanci nabídnete zdarma pronájem firemního kola, aby nejezdil autem a nezvyšoval emise. Nebo mu dejte k dispozici bezplatný servis jeho elektroniky, aby si zbytečně nekupoval nové přístroje.


Jogurty v lednici samozřejmě mohou být i ve vaší firmě. Ale zaručíte se, že budete pro zaměstnance vlastníma rukama vyrábět domácí tvaroh s ovocem do zavařovacích sklenic každý večer hned poté, co si sundáte Rolexky na solární pohon.

(Za příklad skutečných hodnot nebudeme uvádět nic, protože zaměstnanecké hodnoty Applu neznám. Možná má každý zaměstnanec k dispozici vlastní kavárnu, kde může vysedávat s Macem na klíně, nasávat Kobe latté bez kosti a psát povýšené uštěpačné články o korporátech. Pravdu už se bohužel nikdy nedozvíme.)

Hotovo, holoto!

Tak to bychom měli krátkou glosu do interní literatury korporátního a agenturního prostředí ode mě – člověka, který strávil na full time ve čtyřech agenturách dohromady 19 měsíců. (Mezi moje hodnoty tedy rozhodně nepatří sebereflexe.)




Někdy jindy si povíme, jak se nastavuje firemní prezentace pro veřejnost. O tom toho jako spotřebitel vím o něco víc.

53 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page